Puncovnictví je obor, který se zabývá kontrolou kvality drahých kovů a výrobků z drahých kovů. Provádějí ji klenotníci, stříbrníci a lapidáři, kteří označují (gravírují) jak polotovary (surové slitiny), tak hotové výrobky speciálními značkami zvanými puncovní značky.

V Evropě souvisejí počátky pucovnictví s městským nebo státním monopolem na těžbu a ražbu drahých kovů. První kontrolní značky se objevily ve Francii a Anglii a v Čechách na počátku 14. století. V roce 1323 muselo být na příkaz českého krále Jana Lucemburského všechno lité zlato označeno lví hlavou a stříbro polovinou lví hlavy. Značka se umisťovala na bochníček nebo kovovou tyč (tzv. cány), nezpracovaného kovu, proto se žádná ze značek nedochovala. Nejstaršími dochovanými francouzskými značkami jsou značky z Montpellieru a Paříže. Ve střední Evropě pochází nejstarší značka na polotovaru z Erfurtu z první poloviny 14. století a nejstarší značka na hotovém zlatnickém výrobku z Norimberka z 15. století.

V současnosti je provádění punců výrobků z drahých a polodrahých kovů (zlatých slitků) státním monopolem a provádějí ji příslušné státní puncovní úřady.

Puncovní značka udává ryzost drahého kovu, tj. relativní hmotnostní obsah drahých kovů v předmětu nebo slitině. Ražbu upravuje zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zákon).

Puncovní značka se razí pomocí speciálního ocelového razidla. Tato známka má obvykle piktogram písmen a číslic na štítku specifického tvaru. Na českých zlatých slitcích, jejichž stupeň ryzosti se liší podle tvaru štítku, jsou známky schematicky znázorněny jako profil orla, kohouta a labutě, na stříbrných slitcích jako hlava kamzíka a zajíce a na platině jako královská koruna. Tyto symboly jsou nyní opatřeny číslem ryzosti od 1 do 4 a písmeny razicího orgánu kolmými na svislou osu symbolu. Tato písmena jsou přiřazena pobočkám Puncovního úřadu České republiky, který puncovní značku vydává, a jsou obvykle shodná s iniciálami názvů těchto měst. Například P představuje Prahu, B Brno, J Jablonec na Nisou, H Hradec Králové, O Ostravu, L Olomouc, R Tábor a Z Plzeň. Na rozdíl od pamětních medailí punc neoznačuje mince ani slitky.

Každá země má své vlastní puncovní zančky a pravidla. Aby mohly být drahé kovy obchodovány v jiných zemích, musí zde být jejich puncovní značky platné. Seznam puncovních značek platných v České republice naleznete v brožuře "Seznam puncovních značek platných v České republice", která je zdarma k dispozici na pobočkách puncovních úřadů.

Od 2. listopadu 1994 platí v České republice také puncovní značky Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (známé též jako Vídeňská úmluva). Piktogram puncovní značky České republiky znázorňuje symbol vah.

Kromě punců existují také výrobní značky, které jsou vydávány výrobcům podle Puncovního zákona a jsou vedeny v evidenci Státního Puncovního úřadu. Tyto značky razí sám výrobce a lze je používat pouze na jím vyrobeném nebo smontovaném zboží. Zpravidla se jedná o monogramy názvu výrobce v jedinečném obdélníkovém, oválném nebo trojúhelníkovém rámečku v závislosti na typu, tvaru, a značení mezi písmeny, ale ani v těchto detailech se dvě známky od různých výrobců nemusí shodovat.


Zlaté šperky

Zlaté šperky, které mají hmotnosti vyšší než 0,5 g musí být opatřeny puncovní značkou. Toto puncování provádí autorizovaný puncovní úřad pro šperky určené k prodeji v České republice.

Co je ryzostní známka?

Ryzostní známky označují ryzost zlata a stříbra. Jednotlivé puncovní značky jsou grafické symboly vyražené na šperku. Pro zákazníky je to snadný způsob, jak zjistit karátovou hmotnost daného zlata. Puncovní značka ryzosti zlata - Ryzost (karátová hmotnost) udává podíl zlata v celkovém množství slitiny - puncovní značka 585/1000 (14karátové zlato) znamená, že z celkového množství 1000 dílů slitiny, je 585 dílů zlata.

585/1000 – 14-ti karátové žluté zlato – 585 dílů ryzího zlata + 415 dílů ostatních kovů – většinou stříbra a mědi.

585/1000 – 14-ti karátové bílé zlato – 585 dílů bílého zlata a 415 dílů ostatních kovů- většinou stříbra a niklu nebo paladia.

750/1000 – 18-ti karátové zlato – 750 dílů zlata a 250 dílů ostatních kovů

1000/1000 – 24 karátové zlato – ryzí zlato – neobsahuje žádné příměsi.




Stříbrné šperky

Vzhledem k tomu, že stříbro je drahý kov, je výroba stříbrných šperků kontrolována Puncovním úřadem.

Stříbrné šperky o hmotnosti vyšší než 3g musí být opatřeny puncovní značkou.

Ryzost stříbra označená číslem 925/1000 znamená, že 925 z 1000 kusů je vyrobeno z ryzího stříbra. Zbytek připadá na další kovy přidané do slitiny za účelem zvýšení tvrdosti, zlepšení barvy nebo snížení ceny. Nejběžnější slitiny používané ve stříbrných špercích jsou slitiny s označením 925/1000. Ty s vyšším podílem ryzího stříbra, tj. 959/1000 nebo samotné ryzí stříbro, se používají poměrně zřídka, přestože mají nejvyšší ryzost. Šperky ze slitin s obsahem ryzího stříbra nižším než 925 se také používají, ale nedoporučují se. Slitiny s vysokým podílem nečistot obvykle během krátké doby ztrácejí svou estetickou hodnotu, nemluvě o vysokém podílu kovů a jejich solí, které mohou způsobit nežádoucí reakce na pokožce a být zdraví škodlivé.

Stříbro je proto relativně měkký kov, který je náchylný k mechanickému poškození. Rhodium se proto používá v dražších stříbrných špercích, aby chránilo stříbro a zároveň mu dodalo vysoký lesk.